Jak šel čas
623 přibližný letopočet vzniku Sámovy říše
631 bitva u pevnosti Wogastisburg, Sámo poráží franského krále Dagoberta
659 pravděpodobný letopočet smrti Sámovy a patrně počátek rozpadu jeho říše
805/6 první římský císař Karel Veliký uskutečnil vojenskou výpravu proti českým kmenům
822 první zmínka v pramenech o moravském knížectví
831 pravděpodobný letopočet pokřtění knížete Mojmíra I. pasovským biskupem Reginharem
833 kníže Mojmír připojil nitranské knížectví ke svému - vznik Velkomoravské říše
846 kníže Mojmír poražen a patrně i zabit při vpádu vojska Ludvíka Němce
862 velkomoravský kníže Rostislav posílá k byzantskému císaři Michalu III. poselstvo s prosbou o vyslání duchovních, kteří by vedli bohoslužby ve slovanské řeči
863 příchod (na jaře) věrozvěstů Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu
864 Ludvík II. Němec napadl Velkou Moravu, kníže Rostislav musel uznat vazalství vůči Východofranské říši a umožnit návrat latinským kněžím
868 obhajoba slovanské liturgie v Římě a povolení staroslověnštiny jako bohoslužebného jazyka papežskou bulou Gloria in excelsis Deo
869 v jednom z řeckých klášterů v Římě umírá na tuberkulózu ve věku 42 let Konstantin (+14.2.869)
870 Metoděj povolán na církevní sjezd patrně do Regensburgu, zde byl sesazen a odsouzen na doživotí, vězněn v otevřené jámě dva a půl roku
Svatopluk vydává Frankům strýce Rostislava, sám je však zajat a uvězněn Franky, obvinění ze zrady mu však nebylo prokázáno, Svatopluk usedá na knížecí stolec
871 Svatopluk vyslán v čele franského vojska k potlačení povstání Moravanů v čele se Slavomírem, přeběhl však do čela Slavomírova vojska a franské vojsko přepadl a zničil
872 Svatopluk zcela osamostatnil své království a ve spolupráci s Metodějem začal šířit křesťanství
873 Metoděj opět papežem Janem VIII. uznán arcibiskupem na Velké Moravě
874 Svatopluk uzavírá mír s Franky
879 Metoděj obviněn z kacířství a povolán do Říma, obhájil používání staroslověnštiny při bohoslužbách
880 papež Jan VIII. staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk schválil bulou Industriae tuae
885 ve věku 72 let umírá těžce nemocný Metoděj (+6.4.885)
894 umírá kníže Svatopluk
907 zánik Velkomoravské říše
973 založení nejstarší české diecéze - pražské diecéze, podřízené mohučskému arcibiskupství, prvním biskupem byl Dětmar, druhým sv. Vojtěch
982 sv. Vojtěch zvolen biskupem pražským
993 založení nejstaršího mužského kláštera (benediktinského) v Čechách - Břevnovský klášter, zakladatelé biskup sv. Vojtěch a kníže Boleslav II., prvním opatem se stal Anastasius
997 sv. Vojtěch, biskup pražský, zabit během misijní cesty k pobaltským Prusům, pohřben v polském Hnězdně
1032 povýšení komunity kolem tehdy ještě poustevníka (později sv.) Prokopa knížetem Oldřichem na benediktinský Sázavský klášter - centrum slovanské vzdělanosti
1039 tažení knížete Břetislava I. do Polska, převoz ostatků sv. Vojtěcha do Prahy
Břetislav I. vyhlásil tzv. hnězdenská dekreta, jimiž uzákonil řadu zásad, které prosazoval již sv. Vojtěch - např. monogamní a nerozlučitelné manželství, svěcení nedělí a církevních svátků, zákaz pohřbívání na polích a v lesích, tresty za vraždy, zákaz provozování krčem a zákaz pití lihových nápojů
1096 vyhnání mnichů ze Sázavského kláštera, předání břevnovským benediktinům, zničení staroslověnských knih a spisů a přechod na latinskou liturgii
1123 v březnu vznikl konflikt mezi Přemyslovci, tažení knížete Vladislava I. na Moravu, Soběslav zbaven vlády a prchá do Polska
1125 Vladislav I. uznal Soběslava I. za svého nástupce, Soběslav se vrací do Čech a po smrti Vladislava I. (12.dubna 1125) nastupuje na český knížecí stolec
1126 18.února 1126 proběhla bitva u Chlumce u Ústí nad Labem, byla vyvrcholením bojů o knížecí stolec mezi Soběslavem I. a Otou II. Olomouckým. Soběslavovi se postavilo vojsko německého krále Lothara III. V bitvě Ota II. zahynul, Soběslav se později stal Lotharovým spojencem
1139 založen původně benediktinský Želivský klášter
1140 založen premonstrátský Strahovský klášter
1142 založen český cisterciácký klášter Sedlec
1158 dne 11. ledna byl v Regensburgu korunován Vladislav II. a jako druhý Přemyslovec získal královskou hodnost
1172 dokončení stavby Juditina mostu - nejstaršího kamenného mostu v českých zemích, jméno dostal po manželce krále Vladislava II. Juditě Durynské, která byla štědrou mecenáškou výstavby tohoto mostu
1174 dne 18.ledna 1174 zemřel Vladislav II., který pro sebe a české země zajistil královský titul
1181 založení ženského premostrátského kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích
1182 Konrád II. Ota získal jako první titul moravský markrabě
1184 první zmínka o cisterciáckém klášteře Hradiště u dnešní oce Klášter Hradiště nad Jizerou
1189 na sjezdu v Sadské byla vydána Statuta Konrádova, nejstarší známý český zákoník, upravující domácí postavení českého bojovnictva
1190 Konrád II. Ota založil spolu se svou matkou Marií premonstrátský klášter Louka u Znojma
1193 založení premonstrátského kláštera v Teplé českým šlechticem Hroznatou (blahořečen 16.9.1897)
1197 Vladislav Jindřich se vzdal českého knížecího stolce a stává se dědičným markrabětem moravským, na český trůn nastupuje Přemysl Otakar I.
1198 Filip Švábský udělil Přemyslu Otakarovi I. královskou hodnost (15.srpna 1198) a vydal pro něj privilegium, kterým rušil všechny předcházející zásahy říše do suverenity českého státu
rozvod Přemysla Otakara I. s Adlétou Míšeňskou
1199 založen cisterciácký klášter Osek
1200 zahájení těžby cínové rudy v Krušných horách
1203 Přemysl Otakar I. (již podruhé) korunován na českého krále
1204 kanonizace sv. Prokopa
založení cisterciáckého kláštera Velehrad
potvrzení královské hodnosti Přemysla Otakara I. a všech dalších privilegií papežem Inocencem III. a Otou IV. Brunšvickým
1209 založen premonstrátský klášter Zábrdovice
1211 založen premonstrátský klášter Nová Říše
1212 dne 26. září 1212 vystavil Fridrich II. Štaufský v Basileji Přemyslu Otakarovi I. a jeho bratrovi Vladislavu Jindřichovi tři listiny opatřené bulou (zlatou pečetí) sicilského krále - Zlatá bula sicilská, která upravovala postavení českých zemí a českého krále v rámci římské říše - Přemysl získal potvrzení královské hodnosti pro sebe i své nástupce, potvrzení svobodné volby českého krále, právo investitury pražského i olomouckého biskupa, záruku neporušitelnosti zemských hranic a posílení vlivu v blízkém okolí českých zemí
1213 vydání nejstaršího známého městského privilegia pro Uničov
1216 dne 8.června zvolen Václav českým králem, tím byl opuštěn stařešinský řád a nastolena primogenitura (panovníkem je vždy prvorozený syn)
1222 dne 10.března 1222 byla vydána Přemyslem Otakarem I. listina Velké privilegium české církve, která eliminovala vliv hradských úředníků a velmožů na církevní instituce a především jejich pozemkové vlastnictví a jejich poddané
1225 založen cisterciácký klášter Oslavany
1228 korunovace Václava I. na mladšího krále českého
1230 královna Konstancie založila cisterciácký klášter Porta coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova
1233 uvedení řádu klarisek do Prahy sv. Anežkou
1234 založení františkánského kláštera v Kadani
1241 mongolský vpád na Moravu
1243 král Václav I. zakládá město Brno
založení královského města Písek
1247 dne 31.července 1247 vypukla neúspěšná vzpoura české šlechty proti králi Václavu I.
Přemysl Otakar II. se stal moravským markrabětem
1248 v bitvě u Mostu poráží král Václav I. svého syna Přemysla Otakara II.
1249 začátek českého báňského práva, později platného v celé Evropě
1251 dne 21.listopadu 1251 Přemysl Otakar II. zvolen rakouským vévodou
1252 založen cisterciácký klášter u Žďáru nad Sázavou
1254 dne 3.dubna 1254 Přemysl Otakar II. a Béla IV. uzavřeli budínský mír
1255 křížová výprava Přemysla Otakara II. do Pruska
1257 založeno Menší Město pražské (dnešní Malá Strana)
1259 založení rodového a pohřebního cisterciáckého kláštera Rožmberků a pánů z Krumlova ve Vyšším Brodě
1260 12.července porazil v bitvě u Kressenbrunnu český král Přemysl Otakar II. uherského krále Bélu IV.
1261 20.srpna založen cisterciácký klášter ve Vizovicích
dne 18.října odešla Markéta Babenberská z Pražského hradu
dne 25.října se český král Přemysl Otakar II. oženil s Kunhutou, vnučkou uherského krále Bély IV.
dne 25.prosince proběhla korunovace Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské
1263 Přemysl Otakar II. zakládá klášter Zlatá Koruna
1264 založení města Čáslavi Přemyslem Otakarem II.
Hirzo z Klingenbergu zakládá pro Přemysla Otakara II. královské město České Budějovice
začíná se vařit budějovické pivo
patrně letopočet založení ženského cisterciáckého kláštera Sezemice
1265 vydán Jihlavský horní zákon, náš nejstarší báňský řád, upravující vztahy mezi dělnictvem, těžařskými podnikateli a králem, postihoval však jen zlomek báňské problematiky
1266 29. října zemřela Markéta Babenberská, česká královna, vévodkyně rakouská a štýrská, manželka Přemysla Otakara II.
1267 připojení Chebska k Čechám Přemyslem Otakarem II.
1269 zemřel Oldřich ze Sponheimu, který Přemyslu Otakarovi II. odkázal Korutany a část Kraňska
1270 největší rozsah panství Přemysla Otakara II., získal nevelké území Pordenone a přiblížil se tím k Jadranu
1273 17.července obléhání Bratislavy Přemyslem Otakarem II.
1276 26. listopadu Přemysl Otakar II. skládá přísahu věrnosti římskému králi Rudolfu Habsburskému, přichází tím o alpské země a Chebsko, je zproštěn říšské klatby
1278 dne 26. srpna 1278 v bitvě na Moravském poli u dolnorakouské vesnice Dürnkrut zahynul král Přemysl Otakar II.
1283 slavnostní přivítání krále Václava II. v Praze po pětiletém faktickém bezvládí po smrti Přemysla Otakara II.
1290 poprava Záviše z Falkenštejna v Hluboké
1292 založení cisterciáckého kláštera na Zbraslavi králem Václavem II.
1296 kancléřem krále Václava II. se stal Petr z Aspeltu, který se zasloužil o upevnění pozic Českého království v mezinárodním měřítku, později se stal biskupem basilejským a arcibiskupem mohučským, podporoval zvolení Jana Lucemburského českým králem
1300 král Václav II. vydal horní zákoník a mincovní reformu Ius regale montanorum, kterým upravil podmínky pro těžbu a zpracování stříbra
zahájení ražby stříbrných grošů a drobných mincí parvusů v Kutné Hoře
na přelomu srpna a září se přemyslovské vojsko objevilo v Gniezdně, kde z rukou metropolity Jakuba Svinky přijal Václav II. polskou korunu
1301 dvanáctiletý Václav III. korunován uherským králem - přijal jméno Ladislav V.
1306 zavraždění krále Václava III. v Olomouci (4.8.1306) dodnes neznámým vrahem, jeho smrtí vymřela dynastie Přemyslovců v mužské linii
1316 dne 14.5.1316 se narodil králi Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně syn Václav, později král a císař Karel IV.
1323 sedmiletý princ Václav odvezen na vychování k francouzskému královskému dvoru, zde přijímá při biřmování po svém kmotru a strýci francouzském králi jméno Karel
dne 15. května1323 se konal sňatek sedmiletého Karla se stejně starou Blankou z Valois
1331 stvrzení spojenectví českého království s Francií sňatkem sestry Karla IV. Jitky s francouzským následníkem trůnu Janem
1333 Karel IV. v říjnu na popud zástupců české šlechty přijíždí do Čech, aby pomohl zastavit postupující rozvrat státní autority
1334 dne 12. června 1334 dorazila konečně Blanka z Valois do Prahy a začali s Karlem IV. žít jako manželé, do té doby žili odděleně
1335 dne 25. května 1335 se narodilo první dítě Karla IV. a Blanky z Valois - dcera Markéta
1342 dne 3. února 1342 byl zničen povodní kamenný Juditin most
1344 dne 30.4.1344 byla pražská diecéze povýšena papežem Klementem VI. na arcidiecézi, prvním arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic
1346 dne 26.srpna 1346 padl tehdy již slepý český král Jan Lucemburský v bitvě u Crécy (Kresčaku), v jedné z prvních bitev začínající stoleté války, jíž se účastnil na straně francouzského krále
dne 21.listopadu 1346 proběhla korunovace Karla IV. římským králem v Bonnu
1347 dne 2.září 1347 se na Pražském Hradě konala korunovace Karla IV. a Blanky z Valois na českého krále a královnu
1348 založení Nového Města pražského
10. června 1348 arcibiskup Arnošt z Pardubic položil základní kámen hradu Karlštejn
1. srpna 1348 umírá po krátké nemoci královna Blanka z Valois ve věku necelých 32 let
1349 dne 4. nebo 11. března 1349 se konala v Bacharachu svatba Karla IV. a Anny Falcké
26. července 1349 byla Anna Falcká v Aachenu korunována římskou královnou
1. listopadu 1349 byla Anna Falcká korunována v chrámu sv. Víta českou královnou
1353 dne 2. února 1353 zemřela v Praze ve věku 23 let římská a česká královna Anna Falcká
1356 císař Karel IV. vydal Zlatou bulu Karla IV. (aurea bulla), nejdůležitější ústavní dokument Svaté říše římské ve středověku, platila 460 let až do zániku Svaté římské říše v roce 1806
1378 dne 29.listopadu umírá císař Karel IV. na zápal plic, který byl důsledkem upoutání na lůžko po zlomeníně krčku stehenní kosti
1396 Jan Hus se stal mistrem svobodných umění
1398 Jan Hus se stal univerzitním profesorem
1400 Jan Hus přijal kněžské svěcení
1401 Jan Hus se stal děkanem artistické (filozofické) fakulty pražské univerzity
1409 Jan Hus se stal rektorem pražské univerzity
král Václav IV. dne 18. ledna 1409 vydal Dekret kutnohorský, kterým zásadně změnil systém hlasování na pražské univerzitě, tři hlasy přiřkl "českému univerzitnímu národu", ostatním třem "národům" zůstal pouze jeden hlas, vzápětí Prahu opustilo na 800 cizích, převážně německých mistrů, bakalářů a studentů, univerzita se počeštila